Počítače jsou něco, co lidstvu v dnešní době slouží pomalu všude. A nedokázali bychom se bez nich obejít. Ani my, kdo je vlastníme a sami aktivně využíváme, ani ti, jimž počítače slouží pouze zprostředkovaně a na první pohled neviditelně.
My, kdo počítače vlastníme, máme docela jasnou představu o tom, co nám tato technika nabízí. Na počítačích se dá psát, zpracovávat obrazový materiál a používat internet, a kdyby těchto možností nebylo, nečetli byste ani tyto řádky, protože bych je nenapsal a neměly by jak k vám i s obrázky doputovat.
Ale to samozřejmě nejsou jediné služby poskytované počítači nám lidem. Můžeme tu také hrát různé hry, můžeme tu využívat nejeden komunikační kanál nebo sociální síť. Můžeme si mezi počítači posílat elektronickou poštu, stahovat si nejrůznější informace, vzdělávat se… Pokračovat v tomto výčtu už nebudu. Myslím si, že to nemá smysl, že jste si už udělali o využití takové výpočetní techniky obrázek.
A ti, kteří počítače nemají? Jak těm tyto zasahují do jejich životů? Aniž si to uvědomují, řídí počítače třeba nejeden typ dopravy. A kdyby jich nebylo, bloudila by letadla po obloze, pokud by vůbec létala, co chvíli by hrozily srážky vlaků nebo metra. Kdyby nebylo počítačů, nebyly by třeba ani čerstvé zprávy v novinách, vázlo by zásobování obchodů, celou věčnost by trvalo, než by se vytvořily a vytiskly nejrůznější tiskoviny… A i zde by se dalo ještě dlouho pokračovat.
Zkrátka a dobře změnily počítače naše životy významnou měrou. A to často k lepšímu. I když je pochopitelné, že za to nevděčíme jenom počítačům samotným. Protože to jsou jenom stroje. A za to, co nám nabízejí, vděčíme výhradně lidem, kteří je vším potřebným ‚nakrmili‘. Protože nebýt jich, byly by počítače obyčejnou bezcennou dekorací. Kterou bychom pak nepotřebovali. Zatímco díky činnosti odborníků a různých autorů jde o nástroje, díky kterým žijeme pomalu dokonale.