Snad každého člověka něco baví. Nevěřím, že by bylo mnoho těch, kdo dokážou jenom sedět, tupě hledět do prázdna a vegetovat v tomto stavu po celý svůj život. Jsem přesvědčen, že každý už našel něco, co ho těší, a věnuje se tomu i navzdory skutečnosti, že z toho nic nemá. A jak všichni víme, říká se podobným činnostem obvykle koníčky neboli hobby. Každý si svého koníčka nebo své koníčky vybírá sám. Je to logické, protože každého z nás baví něco jiného, a kdybychom někomu nějakou činnost vnucovali, protože se líbí nám, ale jemu ne, ničemu bychom tím neprospěli. Sám si třeba dobře pamatuji, jak mě rodiče jako malého tlačili do toho, abych hrál na klavír. Až jsem se jednoho dne odhodlal a napsal jim dopis, jestli by mi to nemohli odpustit.
Rodiče prostě mohou dětem nabídnout něco, co považují za dobré hobby, mohou je motivovat k tomu, čemu by se podle nich mohly ve svém volnu věnovat. A když i to má vliv na to, čemu se my lidé (třeba i později) věnujeme, volba toho pravého by měla být vždy na každém z nás osobně. Jenom tak se totiž stane zábava zábavou a koníček koníčkem. Každý z nás si prostě vybírá hobby podle svého gusta. A podle podmínek, které pro to má. A tak to má také být. Nelze mít koníčka, který nám vadí. A pokud teprve hledáte to pravé? Pak byste měli určitě zvážit následující:
- Máte-li kde koníčka, který by vám vyhovoval, provozovat. Protože jsou činnosti, kterým se dá věnovat kdekoliv, ale i činnosti, které mají své specifické potřeby.
- Můžete-li si takového koníčka dovolit. Přece jenom jsou i činnosti, které přijdou na velké peníze.
- Akceptuje-li takové hobby vaše okolí. Protože i ta nejoblíbenější činnost může být problémem, a svářit se kvůli ní s ostatními lidmi kolem sebe na potěšení z takového koníčka nepřidá.
A když tu všechno vyhovuje, jděte se bavit. Pak si svého koníčka budete moci užívat a bude vám při tom dobře.