Než se pustíte do výkopových prací, nejprve je natrénujte
Češi jsou známí kutilové a rádi se pouští sami do akcí, jen aby ušetřili. To je jistě chvályhodné, jenže ne vždy to vychází podle našich představ. Kupříkladu fyzicky namáhavé činnosti, na které nejsme zvyklí.
Představte si, že pracujete v kanceláři, a občas zajdete do fitka nebo na fotbal. Sportu se věnujete jen příležitostně, jak máte čas, a toho se mnohdy kvůli pracovnímu vytížení nedostává. Jste sice zcela zdrávi, ale vaše kondice se nemůže vyrovnat vrcholovému sportovci. A pak přijde den, kdy se rozhodnete stavět podél vaší parcely betonový plot nebo kamennou zídku. Bude k tomu zapotřebí vyhloubit základovou rýhu podél celého pozemku, například v délce sta metrů.
Svalová horečka – toto je poměrně častý problém u osob, které nejsou zvyklé na fyzickou dřinu, a musí jednorázově podstoupit námahu například při stěhování. Výkopové práce jsou něčím podobným, a tak se stává, že takové svalové přetížení se projeví horečkami a někdy i nevolností, bolestmi hlavy a zvracením.
Oslabená imunita – pamatujete se na legendu o prvním maratonském běžci, který po uběhnutí 42 kilometrů vysílením zemřel? Stalo se to proto, ž nebyl na takovou zátěž trénovaný. Vy sice nemusíte zemřít při kopání výkopu, ale může vám to snížit imunitní odpověď natolik, že to odnesete zápalem plic, angínou, chřipkou a podobnými neduhy.
Natažené vazy – podvrtnutí kotníku, natažené vazy v koleni, pochroumané rameno, to vše je poměrně běžný jev u některých sportů, ale ruční výkopové práce v Praze k těmto excesům nemají daleko. Profesionálové jsou většiny těchto problémů zproštěni, protože jsou trénovaní a navíc zkušení, co se týče rozvržení sil a mechanické zručnosti.
Zlomeniny – zlomit si ruku za zápěstím nebo nohu při pádu do prohlubně se může stát každému, a tehdy jste pak doslova odříznuti od světa s nohou v sádře na celý měsíc. Nejméně se vám to hodí právě ve chvíli, kdy máte rozkopanou zahradu, a práce na oplocení kvůli tomu vázne.